Večer na téma Winton train 30 - 31.3.2011
Večer na téma: WINTON TRAIN
první část celoročního projektu VĚČNÝ ŽID A ŽIDÉ ...
Ve dnech 30. - 31. března 2011 se uskutečnila série besed s jedním ze 669 dětí zachráněných Nicholasem Wintonem těsně před druhou světovou válkou. Svůj životní příběh vyprávěl Tomáš Graumann.
Příběh nazvaný " Dvakrát zachráněné dítě " vyslechla téměř tisícovka návštěvníků z řad studentů škol a široké veřejnosti. Dle ohlasů, většina návštěvníků odcházela hluboce vnitřně zasažena a zhruba 600 z nich si odnášelo malou " gedeonku" jako osobní dárek a vzpomínku na příběh o záchraně, plný lidskosti a odpuštění.
V Novém Městě na Moravě vystoupilo jako host programu zrakově handicapované dívčí vokální trio MAKABARA. Několik židovských písní umocnilo atmosféru a vystoupení bylo vysoce kladně hodnoceno.
Texty a články pro připomenutí pořadu:
1. Pozvánka - naše webové stránky:
Pan Thomas Graumann je jedním ze 669 českých židovských dětí, zachráněných v roce 1939 panem Nicholasem Wintonem. Válku díky tomuto muži přežil v bezpečí v křesťanské rodině ve Skotsku.
" Narodil jsem se v Brně roku 1931 do židovské rodiny. Otec byl obchodník s obuví. Rodiče své židovství nepraktikovali a poměrně brzy se rozvedli. Maminka se znovu vdala za pana Hochberga. Všichni jsme se přestěhovali na zámek v Těšanech u Brna. Bylo to krásné místo. Přijíždělo k nám mnoho návštěv a příbuzných. Já i můj bratr Tony jsme byli obklopeni služebnictvem a žilo se nám velmi příjemně. Zdálo se, že to tak bude napořád....."
2. Článek noviny Novoměstsko 28.2.2011
Wintonův vlak přijíždí do Nového Města
Před více než 70 lety přijel do Prahy anglický mladík. Jen náhodou se zde stavil při cestě do Švýcarska, kam jel lyžovat. Tam už nikdy nedojel, zato 669 českých a slovenských židovských dětí přežilo 2. světovou válku.
text: Zdeněk Smrček
Siru Nicholasi Wintonovi vděčí za svůj život i rodilý Brňan Tomáš Graumann, který přicestuje do našeho města, aby se podělil o svůj příběh. Osobně poznal, jak chutná život poté, co mu ho zachránil neznámý člověk. Tento zážitek
z druhé světové války v něm utkvěl tak hluboko, že v pomoci druhým lidem našel smysl života.
„Možná mám věk na to, abych jen seděl v křesle. Dokud ale můžu udělat něco pro lidi, udělám to,“ říká osmdesátiletý Graumann. Stejně uvažoval britský makléř Nicholas Winton před dvaasedmdesáti lety, když z Londýna organizoval záchranu židovských dětí.
Mladý anglický úředník tehdy sehnal 50 liber na každé dítě, našel náhradní rodiny, vyřídil doklady a vypravil několik transportů
s židovskými dětmi z Prahy do Británie. Bez očekávání vděku či odměny těmto, tehdy cizím, dnes „nickovým“ dětem zachránil život.
Malý Tomáš se tenkrát od maminky dozvěděl, že pojede do ciziny, naučí se jazyk a přijede zpět, za pár měsíců, až Hitler padne. „Těšil jsem se, že pojedu do ciziny, když mi maminka řekla, že se za pár měsíců vrátím, jen zběžně jsem se s nimi na nádraží rozloučil. Že to bylo naposledy, co jsem ji viděl, mi došlo až daleko později,“ vypráví. Na nádraží mu na krk pověsili cedulku s číslem 652. Dostal malý kufr a plný batoh jídla na dlouhou cestu. Jeho mladší bratr Tony měl jet také, ale byl nemocný, tak mu maminka slíbila, že pojede dalším vlakem. Ten další vlak měl jet 1. září 1939, ale uzavřely se hranice. Tony do ciziny nikdy neodjel. Tomáš se dostal do Skotska. S dalším českým chlapcem ho měla na starosti starší paní, která ho ovlivnila na celý život. Tady se totiž obrátil na křesťanskou víru. Víra v odpuštění, pokoru a v úctu
k člověku mu pomohla k nejtěžšímu a nejúctyhodnějšímu činu. Dokázal odpustit nacistům, že vyvraždili celou jeho rodinu.
V roce 2009 znovu podnikl stejnou cestu jako před 70 lety. Na jejím konci jej a dalších dvaadvacet účastníků, které doprovodili jejich rodinní příslušníci, čekal v Anglii jejich zachránce, stoletý Nicolas Winton. „Když nás přivítal, tak
s úsměvem řekl, ať ho příště nenecháme čekat 70 let,“ dodává Tomáš Graumann.
Dvakrát zachráněné dítě – brněnský Žid, naturalizovaný Američan a misionář na Filipínách Tomáš Graumann se na setkání
s vámi těší 31. března 2011 v 18.30 hodin v Kulturním domě v Novém Městě v pořadu: Večer na téma WINTON TRAIN. Besedu pak několika židovskými písněmi doprovodí zrakově handicapované dívčí vokální trio MAKABARA.
Odkaz Nicholase Wintona je jistě působivým poučením pro naše generace stávající i budoucí a krásně ilustruje, že někdy stačí
i drobná činnost obyčejného člověka, která pak může mít veliký přínos. Podobně působí také známé, na besedách často vyslovované rčení, že k úspěchu zla stačí jen to, aby dobří lidé nic nedělali.
